Svatba jako společenská událost – jak to bylo dříve?

Svatba byla velkou společenskou událostí. Nebyla jen důležitou součástí životů ženicha a nevěsty, ale také jejich široké rodiny. Proto docházelo k tomu, že se rodiny chtěly co nejvíce ukázat, a tak nešetřili. Zadlužovaly se a potom půjčky dlouho splácely, ale patřilo to k tehdejšímu dobovému folkloru.

Svatba jako společenská událost
Svatba jako společenská událost

Na vědomost se dává, že se bude konat svatba

Z tohoto důvodu muselo být datum svatby známo hodně dopředu, protože příprava na ni zabrala až několik měsíců. Platilo to, hlavně když šlo o svatby šlechticů. Na svatby se pak zvalo i několik set svatebčanů, kteří pocházeli z různých koutů vlasti a často i ti, kteří žili za jejími hranicemi. Bylo nutno zajistit jejich přesný počet, aby se jim zajistilo ubytování, které bylo velmi náročné na organizaci i na čas.

Šlechta často přicházela v doprovodu svých sloužících, fraucimoru a bylo potřeba i ustájení koní. Nezapomeňme taky na to, že se šaty vozily v truhlicích, které byly velmi objemné a často jedna truhlice nestačilo, bylo tehdy potřeba několika vozů a párů koní, kteří vezli šlechtickou rodinu, jejich doprovod a taky vybavení a ošacení.

Dostatečně dlouho dopředu se šily šaty, jejich výzdoba a výzdoba svatby, organizovali se kuchaři, které si pak členové rodiny často půjčovali. Také se půjčovaly i příbory a talířky, které však svatební hosté často odnášeli domů, a tak se po svatební hostině musely vykupovat ze zástavy.

Také jídlo bylo tím, které reprezentovalo rodinu, proto se vozily delikatesy a pochoutky z dalekých zemí, aby se o nich mohlo později vyprávět. Jednalo se hlavně o italské cukroví a salámy, parmazán, olivy, solené jazyky a jeseteří maso. Zapíjelo se muškátovým a rýnským vínem.

V době raného novověku se konaly také turnaje, proto bylo potřeba vybudovat místo klání a zajistit účastníky turnaje.

Také měšťané se chtěli řádně připravit. Nevěsta měla připravenou svou výbavu a dostávala tak od rodičů oblečení, peřiny a nádobí. Tato výbava byla velmi podobná i u šlechtičen, i když byla nákladnější.

Svatební smlouva

Poddaní v Čechách žádali svou vrchnost o povolení ke sňatku. Tak tomu bylo v 15. století, kdy například bylo vdovám zakázáno se vdávat na jiné panství, aniž by dostali souhlas své vrchnosti. Po Bílé hoře – 17. století – už museli získat povolení všichni poddaní, nejen vdovy. Žádost i povolení byly placenými akty, takže diskriminovala řadu občanů, kteří nebyli zámožní.

V tomto století pobělohorském se také skládaly zkoušky z katechismu. A katolíci tak zavedli předmanželskou přípravu, kde kněz seznamoval dívku a jejího vyvoleného se závažností jejich rozhodnutí.

Pokud dívka patřila k fraucimoru, pak na sebe mohla vzít uspořádání svatby paní domu, nikoliv rodina. Ženy tak od své paní dostávaly i výbavu. Analogicky tak pořádali svatby i mužům za jejich dobré služby a věrnost jejich pánu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *